Historie

JANOVIČKY U BROUMOVA byly založeny v roce 1560 opatem Janem z Chotova a pojmenovány původně Janovicemi u Heřmanic. Leží v Javořích horách 660m n.m., vzdálené přibližně 1 km od hranic s Polskou republikou. Skupina barokních kostelů, vzniklých v 17.století na broumovsku, měla zde svého zástupce - kostel sv. Jana Křtitele na Janovičkách. Byl to filiální kostel, postavený ve výšce 644m n.m. Byla to druhá nejvýše umístěná církevní stavba na Broumovsku, hned po kapli na Hvězdě. Kostel založil v roce 1672 opat Thomas Sartorius a na stvbu bylo použito dříví a další materiál shromážděného z přestavby kostela v Heřmánkovicích. Kostel i okolní hřbitov byl vysvěcený 7. května 1673. Zasvěcený byl sv. Janu Křtiteli a jako první zde byl v září téhož roku pochován místní rychtář Valentin Knittel. V 19. století byla na východní straně hřbitova zbořena kostnice a ostatky přeneseny na hřbitov v Heřmánkovicích. Pozdější opravu dřevěnné lodi a přístavbu zděného presbytáře nechal provést opat Zinke, a to včetně nasazení nové lakované kopule, kde později byly nalezeny benediktinské řády a několik malých mincí. Dne 24. června 1762 byl obnovený kostel znovu vysvěcen. Dlouhá desetiletí zněly zvony z tohoto kostela do širokého okolí. Zvon kostela posvětil 13. 11. 1769 Jan Andreas  Kayser, opat z Prahy, ku cti sv. Floriana a Prokopa. Druhý kostelní zvon byl ve druhé světové válce zničen. Zvláštností kamenného kněžiště byl velký výklenek nad oltářem, v němž byla plastika patrona kostela jako poustevníka na poušti před namalovanou krajinou, uprostřed aranžovaných stromků, keřů a květin. Kostel pak dále spravoval farář ze Šonova. Po roce 1784, kdy opat Štěpán Rautenstrauch zřídil lokalii při kostele v Heřmánkovicích, pak tamní duchovní správce. Podle zápisů nalezených v makovici vížky byl kostel opravován v červnu 1817 a 17. srpna 1846 byla nasazena další, nová zlacená kopule. V historii obce je nutné zmínit se o úbytku obyvatel z předválečných 414 na 171. Velkými lze označit Kostelní slavnosti na pruských hranicích. V roce 1859 zde došlo k velikému krveprolití. Prusové od té doby slavnosti zakázali. 30. listopadu 1912 byl otevřen vysoko položený vodovodní pramen a v roce 1916 otevřeny nové restaurace Birke a Grötzbach, následně hojně veřejností navštěvované. Od roku 1846 - 1886 měly Janovičky i vlastní školu, která ale byla zničená bleskem. Nová, kamenná, byla otevřena 18. 7. 1887.

Na závěr. Veškerá asanační opatření a demolice proběhly takovým způsobem, že na Janovičkách zbylo z původních 63 budov v roce 1934 asi jen 15. Odspodu osady, objekt vybudovaný pro obranu Československa z roku 1939, mylně  nazývaný celnicí, pak typická janovická stavení čp. 4 u Staňků, chalupa u Schwartzů, chalupa u Michálků, stavení u Kubásků, budova staré školy adaptovaná na rekreaci, později demolovaná a místo ní vystavěn nový objekt - restaurace Panoráma. Na místě staré hospody a sálu Birke je parkoviště a vedle stavení pana Kelera, které původně sloužilo jako vyvíjárna acetylenového plynu pro restauraci a sál. Nad ním je stavení původně podniku Kovopodnik dnes pan Joudal, které dříve sloužilo jako celnice. Závora uzavírala silnici do pozemku k původnímu domu Francových. Možná, že byla o kousek výše, sahajíc tak k domu Procházkových. Nad tím dům a stodola užívaná kýmsi z Karosy. Dvě nejdůležitější budovy jsem ponechal nakonec, a to budovu dnes nazývanou Vyhlídka původně - Grötsbach a Penzion - Restaurant Zámeček původně Birke.
O těch bude zmínka na dalších stránkách, protože již tvoří novou současnot obce. Stránky nejsou konečné, zejména na svém konci. Budou zcela jistě  aktualizovány dalším materiálem z počátku roku 2007.
  Zapsal jsem to na počest kamarádů, sousedů a všech, kteří mají zájem znát jak to všechno bylo od počátků, od vzniku Janoviček až po současnost, bez zbytečných přesvědčování, že to bylo jinak! Po některém z nás zbývají vzpomínky hezké, po někom poněkud zahořklé. Ale to je život!

Robert Kallista